farnost Kladky

Současný kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven na místě malého kostelíka sv. Mikuláše. První přímá zpráva o kostele je v urbáři z roku 1581. Tento kostel byl v roce 1696 celý dřevený a ve velmi špatném stavu. Kladečtí se rozhodli pro stavbu nového zděného kostela. Za materiální pomoci ředitelství arcibiskupských statků začínají na jaře 1713 kopat základy a dne 2. řijna 1718 byl nový kostel sv. Mikuláše vysvěcen.

Nový kostel byl situován tradičně oltářem k východu, věž z hlavním vchodem byla na západní straně. Kostel měl délku 19 metrů a šířku 7 metrů. Presbiterium bylo klenuté, loď měla dřevený strop. Celková podoba kostela je zachycena na obraze od P. Jana Strouchala, kladeckého faráře, který jej namaloval krátce před zbořením. Tento obraz je v majetku farnosti dodneška. Tento kostel se stal po mnoha letech a úsilích farním v roce 1784, dříve Kladky patřily do Konice, odkud jednou za čtyří neděle dojížděl nějaký kněz na mši svatou. K nově vznikle farnosti byly přifařeny obce ze sousedních farnosti. Proto se rychle stal tento kostel malým. Už v roce 1836 byla zahájena jednání o jeho rozšíření. Kladky jako ves patřila Olomouckému arcibiskupství, proto bylo rozhodnuto, že přestavbu kostela bude řídit Náboženský fond. Požadavek na nový kostel byl nasledující: nový kostel měl dosáhnout kapacitu 2000-2300 lidí. V konkurzním řízení zvítězil návrh c.k. stavebního inspektora francouzkého původu E. Demartiau. Zahrnoval on starý kostel jako boční kapli. 22. července 1867 farář P. Mikuláš Vychodil posvětil základní kamen. Původně měla zůstat stará věž a hlavní vchod na stejném místě. Když zjištěno stav věže, rozhodnuto postavit novou věž a hlavní vchod od severní strany.

Nový kostel byl vysvěcený arcibiskupem Bedříchem Fürsternbergem 30. dubna 1871. Protože stavba kostela probíhala v době oslav 1000 let příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu, byl nový chrám zasvěcen těmto věrozvěstům. Starému patronu sv. Mikuláši zůstala zasvěcena boční kaple. Nová chrámová loď je 30 metrů dlouhá a 12 metrů široká, v kledbě 11 metrů vysoká, opatřená 12 okny. Kapacita chrámu je dle projektu 835 osob. Na věží byly pořízeny hodiny v roce 1899 a ve 4. patře byly tři zvony z roku 1696, 1699 a 1773 a umíráček z roku 1781. 3 zvony byly během 1. světové války zrekvírovany. Vež kostela má výšku 46 metrů.

Na začátku byl kostel pouze vybílený, s ojedinělou výmalbou. Řádná výmalba kostela se konala v letech 1909-1910. Nové varhany jsou darem rodáka preláta Dr. Mlčocha. Na jeho popud do Kladek přijíždí dne 9. prosince 1913 Antonín Petzold, dómský varhaník z Olmouce a navrhuje nové varhany pro kostel. V roce 1914 jsou přivezeny z Kutné Hory. 

Nové zvony po 1. světové válce byly pořízeny ze sbírek v roce 1925. Nesou jména: sv. Cyril a Metodej, Panna Marie, sv. Antonín. Váží: 356, 209 a 22 kg. Vyrobila je slévárna firmy Herold z Olomouce. 

Nový hlávní oltář je rovněž darem preláta Dr. Mlčocha z roku 1916. Zhotovil jej umělecký řezbář František Celler z Olomouce za 6350 kč. Je 8,3 metrů vysoký a 3,8 metrů široký. Je ze smrkového a lipového sřeva. Ve středu má obraz sv. Cyrila a Metoděje.

Opravy vnějších omítek byly provedený v roce 1939 a 1953. Generalní oprava se konala v roce 1963. Poslední celková obnova plaště kostela, která zahrnovala pokrití střechy i věže eternitovými šablonami s provedením nové fasady byla realizována v roce 1999. V tomto roce v rámci uprav interieru byly pořízeny nové rozvody elektřiny v kostele. Byly snahy o zjednodušení výzdoby kostela, které se naplnily jen častečně odstraněním mřížky, kazatelny a některých světidel. V roce 2016 byly pořízeny nové klasické lustry pravoslavního slohu do kostela. 

Římskokatolická farnost Bohuslavice u Konice, Vilémov u Litovle, Kladky
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky